Samec barevné fomy
Samice barevné formyPopis
Poměrně častá barevná forma, která se vyskytuje asi u poloviny batolců červených, pruhy na křídlech jsou obvykle hnědooranžové, méně často oranžové nebo žluté.
Velikost
60–80 mm
SamecSamiceSamecDélka předního křídla: 33-40 mm
Areál. Eurosibiřský. Disjunktní areál přerušený v kontinentální části Asie. Od Pyrenejského poloostrova přes Francii a severní polovinu Itálie, střední a východní Evropu, Pobaltí, jižní Ural až po severozápadní Kazachstán. Ve většině střední a západní Sibiře druh nežije. Pak Dálný východ a sever Korejského poloostrova.
Biotopová vazba. Lesní cesty, průseky a lemy v údolích řek a v okolí vodních ploch, většinou v blízkosti porostů měkkých dřevin. Převládá v nížinných lužních lesích. Je schopen osídlovat i liniovou zeleň podél melioračních kanálů.
Živná rostlina housenek. Topol osika ( Populus tremula ), t. černý ( P. nigra ) a vrba jíva ( Salix caprea ).
Vývoj. Jednogenerační (červen – srpen), v posledních horkých letech částečná druhá generace (srpen – září). Samice kladou vajíčka jednotlivě na líc listů do polostínu korun menších stromků a pro kladení preferují okrajové části porostů. Housenka zahajuje žír již na podzim, žije solitérně a přezimuje.
Chování. Málo známé. Imága žijí v otevřených populacích. Samci jsou teritoriální v odpoledních hodinách, na samice vyčkávají na stromech a keřích. Dopoledne se věnují vyhledávání potravy. Často sají na volném povrchu země, bahně a loužích, známá je jejich náklonnost ke hnijícím organickým látkám (zdechlinám a exkrementům), méně na květech sadce konopáče ( Eupatorium cannabinum ) a bezu chebdí ( Sambucus ebulus ). Při sání na květech bývají pozorováni především staří samci a je možné, že cukry z nektaru představují pro starší motýly pohotovější zdroj energie než ostatní potrava. Samice se zdržují převážně v korunách stromů.
Podobné druhy v ČR. Batolec duhový ( Apatura iris ).
Rozšíření v ČR. Je plošně rozšířen po celém území, chybí pouze v intenzivně obhospodařovaných a odlesněných krajích a v chladných horských oblastech (vystupuje do ca 600 m, zde je však již vzácný).
Ohrožení a ochrana. Není ohrožený, v ČR legislativně chráněný. Stanovišť vhodných pro výskyt tohoto druhu je zatím v v naší krajině dostatek. V místech výskytu větších populací druhu (např. lužní lesy v Pomoraví či v Polabí) je nutné nechávat široké a prosluněné okraje lesních cest, vyvarovat se zbytečné likvidace křovinatých lesních plášťů a chemického ošetřování porostů.
Žádné komentáře:
Okomentovat