Samec
Popis:
Vzácná forma batolce duhového, u které chybí velká část bílého pruhu na křídlech nebo bílý pruh zcela chybí(motýl je celý černý, samečci s modrofialovým leskem).
Velikost:
60 -82 mm
Vzácná forma batolce duhového, u které chybí velká část bílého pruhu na křídlech nebo bílý pruh zcela chybí(motýl je celý černý, samečci s modrofialovým leskem).
Velikost:
60 -82 mm
Housenka
Délka předního křídla: 34-41 mm
Areál. Eurosibiřský. Severní Portugalsko, Španělsko, jižní Anglie, Francie, severní Itálie, střední a východní Evropa, jižní Skandinávie a Ruskem po severozápadní Kazachstán. Disjunktní areál přerušen na střední Sibiři. Na východě pak v Poamuří, severovýchodní Číně a Koreji.
Biotopová vazba. Vlhká lesní údolí, lemy a lesní cesty podél vodotečí v rozsáhlejších lesích. Často kolem umělých vodních nádrží. Imága vyhledávají stanoviště, kde se střídá stinné prostředí s intenzivně osluněnými ploškami.
Živná rostlina housenek. Vrby ( Salix spp.), především vrba jíva ( Salix caprea ), v. popelavá ( S. cinerea ), v. ušatá ( S. aurita ) a v. křehká ( S. fragilis ).
Vývoj. Jednogenerační (červen – srpen). Housenky se líhnou v červenci a užírají listy od špičky. První larvální instary nemají ještě charakteristické “růžky” a jsou zbarveny tmavě, začínají zelenat teprve po druhém svlékání. Starší instary i kukla napodobují vrbový list. Larvy žijí solitérně a přezimují v hibernakulech, upředených z lístku a připevněných k větvičkám poblíž pupenů.
Chování. Velmi mobilní motýli s otevřenými populacemi. Výrazně strukturovaná denní aktivita: dopoledne obě pohlaví přijímají potravu (míza stromů a medovice mšic). Samci též vyhledávají hnijící látky (exkrementy, mršiny nebo pot) nebo sají na vlhké půdě a tak získávají minerální soli. Zhruba v poledne si samci zakládají teritoria na větvích nápadných (často z porostu vystupujících stromů) a tam vyčkávají na samice. Kopulace se odehrává vysoko v korunách stromů. Samice málokdy sestupují k povrchu země. Jsou-li tam zastiženy, jedná se zpravidla o čerstvě vylíhlé motýly s ještě slabými létacími svaly.
Podobné druhy v ČR. Batolec červený ( Apatura ilia).
Rozšíření v ČR. Rozšířen po celém území, byť mohou populace imág dosahovat nízkých hustot. Vystupuje i do hor (až kolem 1000 m n. m.). Chybí pouze v zemědělsky intenzivně obhospodařovaných odlesněných oblastech.
Ohrožení a ochrana. Není ohrožený a nevyžaduje žádný specifický management. V ČR legislativně chráněný. Při zachování dostatečného množství biotopů nehrozí vymizení druhu.
Délka předního křídla: 34-41 mm
Areál. Eurosibiřský. Severní Portugalsko, Španělsko, jižní Anglie, Francie, severní Itálie, střední a východní Evropa, jižní Skandinávie a Ruskem po severozápadní Kazachstán. Disjunktní areál přerušen na střední Sibiři. Na východě pak v Poamuří, severovýchodní Číně a Koreji.
Biotopová vazba. Vlhká lesní údolí, lemy a lesní cesty podél vodotečí v rozsáhlejších lesích. Často kolem umělých vodních nádrží. Imága vyhledávají stanoviště, kde se střídá stinné prostředí s intenzivně osluněnými ploškami.
Živná rostlina housenek. Vrby ( Salix spp.), především vrba jíva ( Salix caprea ), v. popelavá ( S. cinerea ), v. ušatá ( S. aurita ) a v. křehká ( S. fragilis ).
Vývoj. Jednogenerační (červen – srpen). Housenky se líhnou v červenci a užírají listy od špičky. První larvální instary nemají ještě charakteristické “růžky” a jsou zbarveny tmavě, začínají zelenat teprve po druhém svlékání. Starší instary i kukla napodobují vrbový list. Larvy žijí solitérně a přezimují v hibernakulech, upředených z lístku a připevněných k větvičkám poblíž pupenů.
Chování. Velmi mobilní motýli s otevřenými populacemi. Výrazně strukturovaná denní aktivita: dopoledne obě pohlaví přijímají potravu (míza stromů a medovice mšic). Samci též vyhledávají hnijící látky (exkrementy, mršiny nebo pot) nebo sají na vlhké půdě a tak získávají minerální soli. Zhruba v poledne si samci zakládají teritoria na větvích nápadných (často z porostu vystupujících stromů) a tam vyčkávají na samice. Kopulace se odehrává vysoko v korunách stromů. Samice málokdy sestupují k povrchu země. Jsou-li tam zastiženy, jedná se zpravidla o čerstvě vylíhlé motýly s ještě slabými létacími svaly.
Podobné druhy v ČR. Batolec červený ( Apatura ilia).
Rozšíření v ČR. Rozšířen po celém území, byť mohou populace imág dosahovat nízkých hustot. Vystupuje i do hor (až kolem 1000 m n. m.). Chybí pouze v zemědělsky intenzivně obhospodařovaných odlesněných oblastech.
Ohrožení a ochrana. Není ohrožený a nevyžaduje žádný specifický management. V ČR legislativně chráněný. Při zachování dostatečného množství biotopů nehrozí vymizení druhu.
Žádné komentáře:
Okomentovat