Perleťovec velký

Samice

Samec

Perleťovec velký je u nás ještě hodně rozšířen a to hlavně v podhůří. Avšak z některých oblastí už postupně mizí. Nejraději má rozhraní lesních a lučních biotopů - okraje lesů, lesní světliny, paseky, lesní cesty a lesní louky, vlhké rašelinné a křovinaté louky, dále křovinaté lesostepi, zarůstající lomy atp.

Vytváří pouze jednu generaci, která žije od konce května do srpna. Samice klade černohnědá vajíčka s jemnou skulpturou (18 žebírek) jednotlivě pod a mezi prosty různých druhů violek. Např. violka srstnatá (Viola hirta), violka Rivinova (Viola riviniana), violka bahenní (Viola palustris). Housenky se líhnou na podzim a hned přezimují. Na jaře jsou velmi aktivní a za slunného počasí požírají živné rostliny. Housenka je černá se dvěma bílými podélnými pruhy na hřbetě. Na svém těle má trnité rozvětvené výrůstky. Kuklí se v lehkém zápředku z listů živné, případně i jiné blízké rostliny. Kukla je tmavě hnědá.

Samci vyhledávají samice aktivním patrolováním na velkém území. Samice létá nenápadně nízko nad porostem. Let střídá se sáním a sluněním. Imága se často shromažďují na pcháčích, bodlácích apod. Perleťovec velký má otevřené populace zabírající velká území. Dospělci létají lépe, než jiné druhy perleťovců, nejsou výjimkou přelety dlouhé přes pět kilometrů. Jednici žijící v horách jsou obvykle tmavší než jedinci z nížin. Černá kresba na křídlech u nich zabírá větší plochu.

Zatím není ohrožen. Na svých lokalitách se "drží" mnohem lépe než jiné druhy příbuzných perleťovců. V tom mu pomáhá větší mobilita a také jeho menší náročnost na výběr biotopu.